Frisco si dnes sice hraje na „slušňáka“, ale nálepku jednoho z nejliberálnějších měst USA už mu asi nikdo neodpáře. Kdysi mekka undergroundové hudební scény, hnutí hippies nebo beatniků, se dnes jeví jako velmi spořádané, moderní a uklizené město. Dotcom boom a technologická inovace - tak by se dala popsat atmosféra Frisca a severení Kalifornie. I když společenská hnutí se dnes odehrávají spíš na sociálních sítích jako je Facebook, Twitter a YouTube, v San Franciscu jsou stále cítit esence streetové nekonvenčnosti a volnosti a to hlavně díky kulturní rozmanitosti, která v oblasti dlouhá léta existuje. Stejně tak jako pestrobarevný psychedelický obrázek, Frisco nabízí duševní zážitek stimulující smylsy. Mix kultur dodává městu jedinečný ráz, který se odráží nejen v gastronomii, ale také v hudbě, módě a celkovému stylu života.
„Be Sure to Wear Some Flowers in your Hair“
Píše se rok 1967 a léto lásky začíná. Kultovní song San Francisco z dílny Johna Phillipse a zpěvníku Scotta McKenzieho se stal oficiální hymnou hippiesáků. 60. léta strhla psychedelickou hudební smršť, oslavovala hnutí hippies a byla symbolem společenské tolerance. Všechno bylo „free“. Monterey International Pop Festival se konal roku 1967 (16. – 18. června) v Monterey v Kalifornii.V éře hippies byl vrcholem Sommer of Love. Všichni účinkující vystupovali zdarma, výtěžek šel na charitu, vstup byl jeden dolar. Festival navštívilo 200 000 fanoušků. Pódium patřilo rockerům - Jefferson Airplane, Grace Slick, The Who, Cannes Heat, nebo Kosmické Blues charismatické Janis Joplin. Kytarový mág Jimi Hendrix pak na závěr svého vystoupení symbolicky zapálil svoji kytaru.
V pozdních 60. letech se stalo San Francisco a čtvrť Haight-Ashbury kontrakulturním centrem, a kapely jako Jefferson Airplane, Loading Zone, Quicksilver Messenger Service, Country Joe, The Fish, Santana, The Charlatans, Big Brother nebo The Grateful Dead pomohly zahájit blues a folk rockovou scénu. Další bandy jako jsou Moby Grape a Flamin 'Groovies používaly více zvuku ovlivněného country, zatímco Cold Blood začlenily R & B do svého hudebního stylu a chlapíci z Orkustry zase hráli jakousi volnou psychedelii. Ze všech těchto kapel se udrželi The Grateful Dead nepochybně nejdéle. Pod vedením Jerry Garcia, nahrávali a koncertovali po několik desetiletí. Stali se součástí tzv.fenoménu Jam band, experimentovali s širokou škálou folkové hudby, country a bluegrass.
Let’s go psychedelic!
Rozšiř si mysl! Zažij dobrodružství jako Alenka v říši divů….Kreativní nevázanost mysli, vyvolaná halucinacemi, a osvobozená od zdánlivě obyčejných pout. Enigmatický text songu „White Rabbit“ od Jefferson Airplane je sice o imaginativním světě, ten se ale stal díky halucinogenním experimentům pro mnohé návštěvníky festivalu realitou.
Zatímco Charlatans byli dost neúspěšní a šmrdlali lehký psychedelický folk rock s nádechem country, skupina Jefferson Airplane, v níž působila zpěvačka Grace Slick, se stala hudebním superlativem pro hippiesáky. Její skladby „Somebody To Love“ a zejména již zmíněnou „White Rabbit“ považujeme za základní kameny rocku šesté dekády. Jeffersonovci patřili společně s Grateful Dead k hlavním ideologům sanfranciského rocku. Byli známí jako obhájci drogové kultury a stejně jako třeba Country Joe patřili k protestujícím proti válce ve Vietnamu (skladby „Volunteers“ a „We Can Be Together“ z roku 1969). Nejlepšími alby skupiny je právě „Surrealistic Pillow“ (1967).
Prvky psychedelie a blues se objevovaly i v tvorbě další kapely ze San Francisca – Moby Grape, vedené zpěvákem a kytaristou Skipem Spencem, někdejším členem Jeffersonovců. Ceněná jsou alba „Moby Grape“ (1967) a „Wow“ (1968). Z inspirace Jefferson Airplane vycházela i další sanfranciská kapela It´s A Beautiful Day houslisty Davida LaFlammeho, po níž zbyly solidní desky „It´s A Beautiful Day“ (1968, s hitem „White Bird“) a „Marrying Maiden“ (1970, hit „Don And Dewey“).
Mezi hippiesáky byla však jedna z nejoblíbenějších kapel sanfranciská skupina Quicksilver Messenger Service. I když nebyla tak komerčně úspěšná jako Jeffersonovci nebo The Grateful Dead, skupina QMS byla považována za jeden z nejvýznamnějších aktérů na scéně psychedelické hudby. Byla unikátní a indivuduální v tom, že používala jazzové a klasické prvky a kombinovala je se silnými folkovými zvuky. Sound, který produkovala, je typickým příkladem místního acid rocku. Bohužel trpěla častými personálními změnami, způsobenými životním stylem členů (drogy, vězení za drogy a tak pořád dokola).
Komerčně nejúspěšnější kapelou se stali Grateful Dead ze sanfranciské zátoky, které místní říkají Bay Area, v čele s charismatickým kytaristou a zpěvákem Jerry „Captain Trips“ Garciou. Deads vytvářeli podivně znějící rock, střihnutý folkem, blues, reggae, space rock, bluegrass a country, který se vyznačoval dlouhými improvizacemi. Unikátní kombinace soundu tvořily psychedelický celek, který z nich udělal „the pioneering Godfathers of the jam band world“. Kapela skončila na 57. místě v žebříčku „nejlepší umělci všech dob“ v časopise Rolling Stones. Vůbec první velké vystoupeni kapely se konalo na akci Manta-Rock Dance v Avalon Ballroom na 1268 Sutter Street, na rohu Van Ness Avenue, kde vystoupila po boku Bhaktivedanta Swami, zakladatele Hare Krishna, dále potom basníka a beatnika Allena Ginsberga, nebo kapely Moby Grape a Big Brother and the Holding Company. Velmi zajímavou partou byli The Big Brother and The Holding Company, zejména poté, co se k nim přidala „bílá rock´n´rollová královna“ Janis Joplin. Tato texaská zpěvačka zvaná také „královnou psychedelického soulu“ se proslavila nenapodobitelným syrovým, nakřáplým hlasem a excentrickým vystupováním. Její život byl natolik divoký, že ve věku 27 zemřela. Fenomén Joplin byl několikrát zfilmovaný, nedávno se dokonce konala světová premiéra musikálu „One Night with Janis Joplin“, oslavující život královny rock’n rollu (k vidění od 24.května 2011 v Portland Center Stage v USA).
The Matrix
It all begun in the Matrix. Psychedlická éra začala kolem roku 1965, kdy byl otevřen první folkový klub v San Franciscu - The Matrix. Na otvíracím večírku zahrála tenkrát úplně nová, neznámá skupina Jefferson Airplane, která se poté stala tzv. „house band“ klubu Matrix. Legendární undergroundový klub, který dodnes stojí na 3138 Fillmore Street v nóbl čtvrti Marina a dnes spíš funguje jako docela obyčejný klub s komerční hudbou, byl tenkrát oblíbeným místem gonzo žurnalisty Hunter S. Thomson, který byl editorem v časopise Rolling Stone, rovněž založeným v bláznivém Friscu.
Latinos Chicanos
Na počátku sedmdesátek se objevil rockový kytarista Carlos Santana, a jeho stejnojmená kapela Santana. Jako přistěhovalec z Mexika, se on a jeho rodiče usadili v latinskoamerické čtvrti Mission ve Friscu, kam taky chodil na střední školu. Čtvrť Mission, která je plná Latinos a Chicanos, je proslulá největší koncentrací streetartového umění na světě. V 70.letech tak začali umělci, nekonformní provokatéři a příznivci hnutí el Movimiento (boj za občanská práva Chicanos), promněňovat šedivé ulice v jedno velké malířské plátno. Výsledkem jsou unikátní pestrobarevné nástěnné malby zvané murals, kterých má tahle barevná čtvrt asi 600. Na 22. ulici a Van Ness dokonce narazíte na Carlose Santanu v nadživotní velikosti. Stojí to za to!
Santana na hudební scéně představil naprtosto nový žánr – latin rock. Kombinace rocku, salsy, funku a jazzu. Zvuk skupiny vyluzoval melodické a bluesové tóny kytary, s kombinací latinskoamerických a afrických rytmů bicích nástrojů (timbales a kongo), které obecně nebyly typické pro rock.
Hardcore a punk rock
V polovině osmdesátých let zažila sanfranciská zátoka hardcorový boom a to hlavně díky kapele Fang. V Berkley došlo k zajímavé fúzi mezi heavy metal a trash metal (Possessed, Faith No More, Metallica). Koncem osmdesátek získávaly hardcore, pop punk a ska punk kapely na popularitě. Punk rocková kapela Green Day z East Bay, která byla původně součástí punkového nezávislého projektu Gilman (neziskový hudební klub na 924 Gilman Street v Berkeley, který se řídí principem „Do It Yourself“ DIY), to dotáhla hodně daleko. Prodala přes 65 miliónů desek a byla oceněná 5 Grammy. I když se punk rocková scéna soustřeďovala převážně v jižní Kalifornii v LA, kde hráli kultovní skupiny jako The Screamers, The Germs, The Weirdos, The Dils, nebo The Bags and X, ve Friscu se v devadesátkách začali prodírat na punkovou scénu první skupiny tohoto druhu - Crime a The Nuns. Nejvýznamnější hardcorovou bandou byly však Dead Kennedys s frontmanen Jello Biafra, který byl taky sociálním aktivistou.
Psychedelic vystřídal funcadelic
Hip hopové a rapové začátky na západním pobřeží USA se spojují se založením produkční bandy Uncle Jamm’s Army v roce 1978, která se inspirovala Princem, Kraftwerk nebo Parliament Funcadelic. Na rapové scéně se etabluje Rappers Rapp Records, jejichž prvním singlem byl Gigilo Rapp (duo Disco Daddy & Captain Rapp). Tahle funková bomba osmdesátek se stala rapovou klasikou v Bay Area, a na rádiu„Bad Times“ se hraje dodnes. Mezi old school patřili také DJ Flash a King MC, měli dva hity „State of Shock Rapp“ a „Erotic City Rapp“. „Erotic City“ se pak koncem osmdesátek stalo funkovým hitem díky Princovi. „make love not war Erotic City come alive“ s explicitním sexualním textem vyšel na B-straně desky „Let’s go crazy“ v roce 1984.
Ice-T. Jsou tady pozdní osmdesátky! V Kalifornii se začíná formovat hardcore hip hop. „6 N Da Mornin“ – tak se jmenoval vůbec první track gangsta rapu na West Coast. Tomuhle druhu taneční hudby se říkalo electro hop. Představitelé electro hopu byli např. Dr. Dre nebo Ice Cube, kteří společně vydali album s názvem Straight Outta Compton. Gangsta rap, který byl typický hlavně pro San Francisco, Oakland, Vallejo, California Sacramento, Richmond, East Palo Alto, Berkeley, Los Angeles, Compton a Inglewood, se díky Dr. Dre dostal do mainstreamového proudu.
Get hyphy! Bláznivé chovaní a party atmosféra, excentrický tanec, flámování, skoro jako v šedesátých, ale tak trochu jinak... Hyphy bylo v devadesátých letech „hip“ neboli „in“. Tento styl vděčí za vznik raperům a trendsetterům Mac Dre a Keak Da Sneak z Bay Area, přímo z Oaklandu, kteří ho poprvé použili pro album v roce 1994. Zatímco se hudební směr hyphy teprve nedávno objevil v mainstreamové hudbě v USA, v zátoce San Francisca se jedná o dlouhodobou hudební záležitost, za jejíž ekvivalent se dá považovat G-funk typický pro LA. Hyphy má velice originalní kulturu slangu: "Breezy" — A fly girl, "Califoolya" — California. "Dummy Gone" - Heavily intoxicated from Patron tequila mixed with Hyphy Juice (an energy drink, "Giggin'" - To go dumb & dance crazy, "Gouda" — Money.
A co vlastně hyphy znamená? "Hyphy" — "hyperactive" and "highly reactionary“, a style of uptempo club music indigenous to the Bay Area.
Oakland, neboli fabrika na West Coast hip hoppery a gangsta rappery jako jsou hvězdy MacDre nebo Keak da Sneak, byl vždy tak trochu víc „black“ než Frisco, když to řeknu politicky špatně. Město v sanfranciském zálivu, vzdálené asi 13 km od Frisca, které má pouze kolem 400 tisíc obyvatel, se může chlubit nejvyšší koncentrací umělců na obyvatele ve Spojených státech. Od 60.let až do roku 2000 byl Oakland především centrem africko-americké komunity, která ale díky gentrifikaci po roce 2000 začala značně klesat. V osmdesátkách tvořila právě africko-americká komunita asi 47% obyvatel, což se dodnes odráží v duchu města.
Z Oaklandu je taky další známá rappová legenda Too Short, vlastním jménem Todd Anthony Shaw, která začala svojí kariéru už v 16 ti letech v East Oaklandu (1985) songem „Don’t Stop Rappin“. Na turné jezdí tenhle, dnes už starší freak, dodnes. Nedávno si zarepoval v songu „On My Level“ od Wiz Khalify a taky v albu Snoop Dogga. Spolupracoval s legendami jako Tupac Shakur, The Notorious B.I.G., Jay-Z, Jermanine Dupri, E-40, Lil‘ Jon nebo Scarface.
I když rappová scéna byla tak trochu doménou Oaklandu, Frisco ale ani v tomto žánru hudby nezklame a může tzv. „show off“. Hlavně tehdejší kriminalita a častá trestní činnost v centru města totiž byly inspirací pro rappery. Město se může chlubit působivou rappovou a hip hopovou scénou s legendami jako je Rappin‘ 4-Tay, RBL Posse, Andre Nickatina, JT The Bigga Figga, Cougnut a další. Ve Friscu taky žila světová legenda rapu 2Pac (Tupac Shakur).
Jsme prostě HIP
Hippies, Hyphy a ted HIPSTER
Začátkem devadesátek se na scéně objevil jiný žánr. Je umírněnější, melancholický, intimní – alternativní rock zvaný indie rock. Jedna taková alternativní parta chlapíků ze Stocktonu si říká Pavement. Prominentní hudební kritici Robert Christgau a Stephen Thomas Erlewine je dokonce označili za nejlepší kapelu devadesátek.
O indie rock se začala zajímat především jedna subkulturní skupina mladých lidí, která v posledních letech získala na enormní popularitě . Jsou to hipsters. Vlastně hipsterism vychází z hnutí hippisáků, a beatniků , všech těch alternativních nekonformistů 60. let, kteří podobně jako hipsteři opovrhovali konzumním stylem života. Nejenom že hipsteři vypadají HIP, oni i žijou HIP – poslouchají alternativní hudbu, dívají se na alternativní filmy, jedí organické potraviny a jezdí na „vintage“ kolech. Na hipstery narazíte v latinsko-amerciké čtvrti Mission, která prochází fází gentrifikace a kam se v posledních letech nastěhovalo spoustu takových nezávisle smýšlících, kreativních lidí. Jejich poznávacím znakem jsou brýle s černými obroučky.
Tip
Mezi hipstery teď např. frčí partička tří týpků, kteří si říkají Foster the People. I když to nejsou rodilý sanfranciskáni, své kořeny ukrývájí ve slunné Kalifornii. Ve složení Mark Foster, Mark Pontius a Cubbie Fink fungují od října roku 2009. Ze začátku se však jednalo pouze o sólový projekt hlavního zpěváka Marka Fostera, který po chvíli zjistil, že fungovat sólo je docela nuda. Přizval si k sobě proto dva parťáky. Skupina vydala letos v lednu své první bezejmenné EP, na kterém se nachází všeho všudy tři songy včetně pilotního singlu "Pumped Up Kicks". Debutové album dostalo název "Torches" a oficiálně vyšlo teprve nedávno, 24. května pod labelem Columbia. Obsahuje celkem 10 skladeb včetně těch, které se již dříve objevily na zmíněném EP. Jejich styl indie rock je často okořeněn elektronikou se špetkou popu. Jedná se o jakousi neo-psechedelii. Ačkoli v Evropě se o téhle skupině zatím ještě moc neví, ve Státech a v Austrálii pomalu sklízí velký úspěch. Důkazem mohou být například vyprodané koncerty. V Evropě budou vystupovat na letních hudebních festivalech, třeba ve Švédsku v rámci Hultsfred festivalu, v Německu na Melt festivalu, dále pak v UK na Lovebox. Tak rychle „zabookovat“ lístky, aby koncert této žhavé kapely už nebyl sold out.